Představte si, že máte poprvé v historii internetu možnost poslat jednu Vaši unikátní digitální informaci jinému uživateli, aniž byste se báli toho, že si tuto informaci někdo může namnožit, smazat, či snad že by někdo zpochybnil legitimnost dané transakce. Právě jste si představili blockchain.
Slovo blockchain pochází ze spojení dvou anglických slov, kterými jsou block (blok) a chain (řetěz). Do jisté míry se opravdu jedná o jakýsi řetěz bloků, jež nese určitou informaci, kterou již nelze smazat. Někteří čeští samozvaní kryptolingvisté se pojem blockchain snažili přeložit, přičemž nejvíce šancí se dávalo pojmu bločenka. Nakonec je ale možná dobře, že se tento pojem nikdy neujal a coby velký fanoušek bohatosti českého jazyka jsem možná rád, že se nakonec zůstalo u blockchainu.
Kromě inovace ve vytvoření a distribuci dané informace je blockchain revoluční zejména v absenci třetí strany, která by transakci musela potvrdit. Vše se odehrává tzv. peer to peer – tedy od „vrstevníka k vrstevníkovi“. Laicky řečeno, na blockchainu jsou si všichni rovni.
Kromě tohoto pilíře (P2P) je rovněž důležité uvést i další pilíř, a to kryptografii založenou na principu soukromého klíče. Díky němu máte přístup ke svým kryptoměnám pouze Vy a nikdo jiný. I proto se tak dbá na skutečnosti, aby si držitelé kryptoměn neuchovávali své finanční prostředky na centralizovaných burzách, nýbrž na svých vlastních hardwareových peněženkách (např. Trezor nebo Ledger).
Privátní (jinak řečeno soukromý) klíč je část šifrovacího klíče, jehož druhou částí je veřejný klíč. Odesílatel zašifruje zprávu svým privátním klíčem a příjemci poskytne svůj veřejný klíč, pomocí nějž lze zprávu zpět dešifrovat.
Veřejným klíčem se rozumí adresa. Privátním klíčem pak její klíč. Uživatel veřejně poskytuje svoji adresu, své veřejné klíče. Operace jsou však podepisovány jeho privátním klíčem. Klíč je tvořen řadou znaků tvořených čísly a písmeny a jeho délka záleží na použitém šifrování. Privátní klíč by neměl být nikdy sdílen s druhou osobou. Jeho kompromitace představuje kompromitaci veřejného klíče, adresy, veškerých tokenů a veškerých dat spojených s adresou.
Samotná transakce se pak zapisuje na blockchain, do kterého, v případě, že se nebavíme o centralizovaných blockchainech, může kdokoliv nahlédnout a o vypořádání transakce se tak na vlastní oči přesvědčit.
Zdroj: https://www.coindesk.com/learn/blockchain-101/what-can-a-blockchain-do
Technologie blockchainu se však nepoužívá pouze ve finančním prostředí. Už nyní některé země aplikují tuto technologii na své volební záležitosti, čímž dokazují absolutní transparentnost voleb. Rovněž se tato technologie na některých místech světa začíná aplikovat na prokázání kvality potravin. V tomto smyslu tak kupříkladu potenciální kupec mraženého kuřete může nezpochybnitelně zjistit, čím bylo dané kuře krmeno a v jakém prostředí vůbec žilo. Hranice využití blockchainu tedy jdou ruku v ruce s hranicemi lidské kreativity. Nejčastější a nejrozumnější jeho aplikací je však stále použití coby účetní knihy kryptoměn.
