Byl vždy internet tak centralizovaným místem jako je tomu dnes? A pokud nikoliv, je vůbec decentralizace důležitá?

První éra internetu

V první éře internetu (zhruba roky 1980-2000), kdy weby fungovaly jako open-source protokoly, jež byly pod kontrolou komunity, se každý se mohl zapojit a každý mohl budovat svůj vlastní projekt. Tedy za předpokladu, že si byl vědom podmínek, které byly nastaveny, načež si ale byli jist, že se tato pravidla nezmění jen tak. To ovšem platilo jen do druhé éry internetu.

Druhá éra internetu

Druhá éra internetu, která trvá zhruba od roku 2000 až do nynějška, s sebou přinesla velké změny. Velké technické společnosti začaly najímat vývojáře a vytvářet mnohem lepší služby, než dokázali poskytnout open-source protokoly. Uživatelé se proto časem přesunuli na tyto centralizované platformy.

Vývojáři se začali podřizovat těmto společnostem, což znamená přistupovat na jejich podmínky, které se často mění. To znamená problém pro startupy a menší tvůrce, protože jim velké společnosti berou jejich uživatele a tím i motivaci vytvářet. Kvůli této centralizaci je nyní mnohem méně inovací, než bylo dřív. Je to ovšem problém i pro uživatele. Tyto aplikace jsou sice zadarmo, ale musíme za ně platit svými daty, pokud je chceme používat.

Web 3, třetí éra internetu

Tato éra leží výhradně budoucnosti , přičemž v jejím rozvoji hrají největší role kryptoměnové sítě. Jako první výkřik decentralizace lze považovat Bitcoin, který nabízí decentralizované uchování a přeposílání hodnoty. Na Bitcoinu ovšem není možné vystavit žádné decentralizované aplikace (dále dApps = decentralized aplications). Z toho důvodu byla tato myšlenka dále rozvíjena na síti Ethereum, jež vzniklo právě jako platforma pro vývoj dApps.

Kryptoměnové sítě jako Ethereum (nebo možná později Polkadot) umožňují kombinovat dvě největší výhody z obou předchozích ér - vládu složenou z komunity (1) a sítě (2), které mají dostatek vývojářů a možností na to, aby eventuálně překonaly i ty nejvyvinutější centralizované služby.

Hlavní smysl decentralizace?

Jedním z největších pozitivních externalit decentralizace jako takové je vyhnutí se cenzuře vlády. Je však třeba zmínit, že tato výhoda není prioritou uvedených chainů. Hlavní účel, pro který se budují, je získání platformy pro budování dApps, které se tak nebudou muset podřizovat neustále se měnícím pravidlům centralizovaných společností.

Kryptoměnové sítě

Jaké jsou tedy klíčové vlastnosti kryptoměnových sítí?

Jsou decentralizované a open-source a díky těžbě nebo validování zajišťují, že bude neutralita zachována i v případě každodenního užívání celé planety. To zajišťuje kompletní transparentnost, ohledně toho, co o Vás sítě shromažďují a taky naprostou jistotu, že platforma neskončí v rukou jednotlivce, jež by této váhody mohl zneužít.

Jako ukázku uvedeme 3 příklady:
1. Ethereum – programovací platforma, která umožňuje vznik dApps a jejich propojení se zbytkem ekosystému.
2. Polkadot – blockchain umožňující propojit ostatní jednoúčelové blockchainy, jako třeba Ethereum nebo Bitcoin. V budoucnu může být základním stavebním kamenem třetí éry internetu.
3. Filecoin – zajišťuje decentralizované uchování a sdílení vašich souborů. Tyto služby již sice dávno existují, ale určité entity mají přístup k vašim souborům.

Funguje to v praxi?

Samozřejmě. Už dnes fungují na Ethereu dApps, které umožňují přístup k službám decentralizovaných financí (dále DeFi = Decentralized Finance). Jako příklad uvedeme takzvané lending platformy (platformy, na nichž můžete decentralizovaně půjčovat peníze lidem, nebo si zde naopak peníze půjčit). V praxi fungují následovně: řekněme, že jste si koupili kryptoměnu a věříte, že se během několika let násobně zhodnotí. Bohužel se Vám ale pokazí auto a zrovna nemáte dostatek peněz na jeho opravu. Řešení v centralizovaném světě je prodej vašich aktiv. To sice vyřeší váš problém, ale jste vystaveni nepříjemnému faktu, že až budete mít peníze pro zpětný nákup Vašeho aktiva, tak bude o hodně dražší a Vy tak přijdete o možné zhodnocení vašeho kapitálu.

Jak tento problém řeší DeFi? Zde nastupují právě lending platformy. Namísto toho, abyste prodávali svoje aktiva a zbytečně se vystavovali riziku, je zastavíte. Tedy namísto toho, abyste prodali svoje kryptoměny, je zastavíte a půjčíte si peníze, se kterými auto opravíte. Po výplatě peníze vložíte zpět a vyberete si aktiva, které mezitím mohly získat na hodnotě. Rozdíl je tedy ten, že se tímto způsobem bráníte riziku změny ceny aktiva v průběhu času.

Vláda komunity na kryptoměnových sítích

Možná se většině zdá téměř nemožné, aby o problémech rozhodovala komunita. Pravda ale je, že v praxi tento způsob již dávno funguje a ukazuje se jako funkční model na mnoho kryptoměnových sítích.

Je decentralizace opravdu tak úžasná?

Decentralizace rozhodně není kouzelná hůlka, jejímž mávnutím vyřešíte všechny problémy internetu. Nabízí nám ale řešení mnoha problémů, které s centralizovanými společnostmi přišly.  

Nebuďme pasivní, podporujme tyto projekty a mluvme o nich. Pokud máte zájem o konverzaci s lidmi, které tyto technologie zajímají, přijďte za námi diskutovat na discord.

Zdroje:
https://onezero.medium.com/why-decentralization-matters-5e3f79f7638e

David Bankless

Vždy jsem byl nadšenec do technologií a nových inovací, nejspíš proto mě zaujaly kryptoměny. Zajímám se zejména o smartchainy, jako jsou například Ethereum a Polkadot.

Vždy jsem byl nadšenec do technologií a nových inovací, nejspíš proto mě zaujaly kryptoměny. Zajímám se zejména o smartchainy, jako jsou například Ethereum a Polkadot.